Gardenman

Zdravím všechny lidi dobré vůle a dobrých činů.

Není důležité, kdo jsem a co dělám. Mnohem důležitější je to, kdo jsi ty a co děláš. Napíši tedy jen to, co cítím jako nejdůležitější, ostatní si může každý dohledat sám.

Jsem vděčný za to, že jsem našel novou cestu životem a že můj obraz budoucnosti je stále jasnější a krásnější. Nadšení z tvorby a schopnosti měnit svět kolem sebe, mi pomáhají překonávat každodenní překážky. Překážky beru jako výzvy a raduji se z nich i když někdy mi chvíli trvá to pochopit. Tvořit s nadšením a v souladu s předurčením. Kdo chce, potřebné informace si vždy snadno najde. Stačí se jen dívat kolem sebe a myslet.

Nebudu a nemohu radit, jak co dělat. Nechci se stát něčím symbolem, vůdcem nebo kýmkoliv hodným následování. Ani nechci, aby mě kdokoliv obdivoval a nebo slepě napodoboval. Osvoboďte svou mysl a ona vás povede tím správným směrem sama. Dnes je většina lidí vedena neznámo kým a neznámo kam. Zřejmě každý z nás však podvědomě cítí, že to není dobré. Každý ať je vůdcem jen sám sobě a pak to bude správné, v to věřím.

Strach nám brání s tím něco zásadního udělat. Je tedy třeba se ho zbavit. Jak? Je to jednoduché. Nebát se zodpovědnosti za své činy. Vždyť to, co bychom opravdu chtěli dělat, to co vnitřně cítíme z duše, je přece krásné a není třeba se tedy bát. Strach máme mít jen z toho, co dělat nechceme, ale někdo tvrdí, že to dělat musíme, že není jiná možnost, nebo že je to potřeba či důležité. Vesmír je plný možností a nám stačí si jen vybrat. Řekněme rozhodné NE těm, co z nás udělali otroky, co nám dali pomyslnou demokracii. Přestaňme tahat balvany za peníze, to přece není smysl našeho života.

Cesta

Nechtěl jsem zde popisovat návody, co máme dělat, aby se naše situace (obecně) zlepšila. Stále ale dostávám dotazy typu "Co děláš", "Jak se máš", "Jak jsi to dokázal", atd. Řada lidí prostě hledá cestu a nemůže ji najít, neboť vlastně neví co hledá, jak taková cesta vůbec vypadá. Proto jsem se rozhodl, že ze své zásady trochu slevím, a napíši zde né podrobný, ale stručný průvodce k hledání cesty. Budou to jen takové indicie, navigační značky. Neberte je ale jako dogma a pevné body ve vesmíru. Ty neexistují, vesmír se stále mění, tak jak se mění život kolem nás a měníme se sami. Neexistuje žádný pevný bod, tak jako neexistuje žádná pevná cesta. Vaše cesta je jen vaše a nikdo vám ji nemůže sebrat. To co tedy popíši, je spíše rekapitulace, nebo vzpomínka na cestu mou, která vás může inspirovat. Chtěl jsem zde zhmotnit myšlenky, které zaměstnávají moji mysl a které sdílím s kolektivním vědomím. Má mysl si s nimi pouze pohrává a snaží se řešit problémy, které dané myšlenky nabízejí. Dále popsaná cesta je tedy více než cestou indicií, výsledkem řešení problémů, na kterých se podílela moje mysl. Odmítám jakékoliv vlastnictví v podobě autorství těchto myšlenek a jakékoliv nároky na uznání těchto myšlenek, neboť jsem si plně vědom toho, že se jedná o kolektivní práci nás všech a já jsem pouze nástroj. A právě proto cítím potřebu a skoro povinnost tímto způsobem myšlenky zhmotnit v písemné formě pro další z nás. Vše už bylo řečeno jinými, já mám jen pocit, ale nevím to, že fragmenty dávám dohromady do většího obrazu. Posuďte to sami, svou myslí. Budu rád za vaše reakce a náměty.

Buďte vděčni za svou nemoc a uzdravte se

Zdraví. Kdo by jej nechtěl mít dokonalé? Hodně zdraví se přeje už skoro z povinnosti při každé příležitosti. Je to tak těžké dosáhnout dokonalého zdraví? Pro drtivou většinu lidí to těžké je, neboť zdraví spojují s nemocemi. Nemoc nemají rádi, ba přímo se jí bojí. Pokud byste udělali pravý opak, máte velkou šanci se uzdravit. Milujte svou nemoc, buďte jí vděční za to, že vám umožnila nahlédnout do problému vašeho zdraví. Nemoc je dar a né ztráta zdraví. Nemoc vás vede správným směrem, ukazuje vám cestu ven, cestu ke zdraví. Važte si své nemoci a nebojujte s ní. Nemoc nemůžete porazit! Nemoc nemůžete ani vyléčit. To, co se dnes nazývá léčbou je jen likvidací příznaků. A nyní vysvětlení, pokud jste již nyní nepochopili tato slova a myšlenky.

Zapomeňte na chvíli na naučené pravdy o nemocích, virech, infekcích, bakteriích, parazitech atd. Osvoboďte se od dogmat kolem očkování, ozařování, chemoterapií a dalších pozoruhodných technik naší moderní civilizace. To, co zde nyní popíši je výsledem propojení informací z různých zdrojů a informací, které partikulárně dávají smysl a v propojeném měřítku zapadají jako dokonalý systém, jako život sám.

Vaše tělo je nepochopitelný systém energií a nemá cenu se pokoušet o jakékoliv vysvětlení. V této chvíli to ani není nutné. Jen si představte, že každá energie je nějakou formou záření a každé záření má nějakou frekvenci. Ani slovo záření zde není přesné, energie nemusí zářit, ale jiné slovo mě nenapadá. Frekvence není nic jiného, než změna polarit, trvalý neklid v celém vesmíru. Dualita všeho, střídání plusu a mínusu. Neřešme opět nyní proč to tak je, to není důležité. Zaměřme se na důsledek. Frekvence hrají primární roli v celém vesmíru, nejen na poli energie, ale i na poli hmoty, která je však jen energetickou formou (A. Einstein, článek s názvem Závisí setrvačnost tělesa na jeho energii?, kde Einstein poprvé uvedl formuli m = E/c2, šastěji známou v podobě E = mc2). I naše myšlení je nejspíš formou energie a syntézy mnoha frekvencí. Pro ty, co nemají představu, co je to frekvence jen uvedu příklady jako střídání dne a noci, léta a zimy, sucha a deště, vibrace tónů v písních, náš hlas, napětí v zásuvce. To vše je produktem neustálé změny a kmitá nějakou frekvencí, tj. opakuje se neustále dokola. Tak jak se valí kolo a neustále se dotýká jedním bodem země, tak se doslova "odvaluje" celý vesmír a dotýká se svým "kolem" všeho kolem. Každý atom, každá molekula, krystal, každý elektron a menší částice a na druhé straně každá planeta, hvězda nebo galaxie má svou frekvenci. Měla by být nemoc vyjímkou a žádnou frekvenci nemít? Nemůže být výjimkou, neboť výjimky neexistují. Vše je a výjimkami nazýváme jen to, co neumíme pochopit. Tím se ale nebudeme zabývat, prostě nyní stačí přijmout myšlenku, že i každá nemoc má svou vlastní frekvenci, tak jak má frekvenci třeba plamínek svíčky, když se na něj pozorně podíváte. Ani ten nehoří úplně klidně, i když se o to na první pohled zdá a můžeme se sebevíce snažit ho uklidnit. A tak jako plamínek svíčky indikuje sebemenší změny v prostoru, kde hoří nebo změny vlastností paliva, které ho udržují při životě a kmitavé světlo nám dovolí tyto změny pozorovat, tak nemoc, jak ji známe, indikuje změnu klidového stavu naší bytosti (záměrně nepíši těla, neboť tělo klidné rozhodně není). Dokonalý klid by znamenal dokonalé zdraví. Ale tak jako neexistuje dokonalý klid, neexistuje ani dokonalé zdraví. Můžeme se k němu pouze blížit.

A co teď s tím? Máme nemoc, máme frekvenci a klidový stav bytí, který můžeme ztotožnit s dokonalým zdravím. Hledejte frekvence a snažte se je utišit, pokud jsou negativní a naopak vyladit, pokud jsou pozitivní. Ale né shora dolů, ale zespodu nahoru. Co to znamená? Neřešte příznaky nemoci, ale řešte původ frekvence. Tj. neničte nemoc, ale hledejte zdroj tónu, kterým hraje. Tak jako struna nepřestane hrát, když si dáte špunty do uší, tak nemoc nezmizí, když zahubíte jejího původce, teď myslím např. virus nebo bakterii. Bakterie ani virus není příčinou nemoci. Bakterie je unikátním transformátorem frekvence. To ona vám umožňuje nahlédnout pod pokličku frekvencí vašeho těla a ještě hlouběji do frekvencí vaší duše a mysli. Nevím, a nikde jsem nečetl žádnou informaci o této souvislosti a tomto tvrzení, k tomu nemám citaci, zde můžeme diskutovat o správnosti tpto myšlenky. Budu vděčný, pokud byste nějaký zdroj informace, která tuto myšlenku přímo potvrzuje, našli a informovali mě a ostatní.

Vaše mysl se zdá být plná problémů a stále se snaží je řešit. Zabývá se minulostí, plánuje budoucnost. Nedokáže se uvolnit, nedokáže se osvobodit od věčné touhy našeho ega se nějak projevovat v hmotné formě (E. Tolle: Moc přítomného okamžiku). Proto nejspíš generuje mnoho frekvencí. Tyto frekvence se paradoxně stávají součástí naší bytosti na všech úrovních a hovoří se o nich někdy jako o tzv. buněčné paměti (H. Monfort, B. Bays atd.) Vymazání buněčné paměti není nic jiného, než redukce těchto frekvencí, rozptýlení uvězněné myšlenky, která se zacyklila v sobě samé, osvobození od uvězněných emocí, které jsou také energetického původu. Emoce dokáží vibrovat na úrovni tělesných buněk, možná ještě hlouběji, třeba molekul nebo atomů. Neukládají se v naší hlavě a mozku, i když to tak možná vypadá. Emoce rezonují celým naším tělem a i když je nemusíme vědomě vnímat, vytvářejí opět příznivé i nepříznivé frekvence. Spojitost nemocí a emocí demonstruje např. Miroslav Hrabica /www.hrabica.cz) ve svých mnohačetných knihách, např. Co nám nemoci říkají. Má naprostou pravdu a je to klíčem k uzdravení. Clements Kuby dokázal na úrovni své mysli vyřešit problém přerušené míchy, která způsobila jeho ochrnutí (Na ceste do sousední dimenze). Ać se tento stav považuje za obecně nevyléčitelný a nejedná se o klasicou nemoc, ale úraz, bylo jasně demonstrováno, že i tento stav lze "léčit" na úrovni buněčné paměti. Stačí pouze svou mysl soustředit na tvorbu nové vibrace, která vede k tvorbě nových nepoškozených buněk se správnou vibrací, které nahradí ty poškozené s nesprávnou vibrací. C. Kuby odešel z nemocnice bez berlí, stejně tak jako se Brandon Bays dokázala zbavit neobvykle velkého nádoru pouze duchovní, duševní, mentální cestou (B. Bays: The Path). Jak je to možné? Protože naše mysl dokáže generovat prakticky cokoliv - pro nás pozitivní i negativní. Myšlenky mohou být destruktivní nebo konstruktivní. Bohužel většina lidí se ztotožňuje spíše s těmi destruktivními, resp. naše ega ze strachu více vnímají to negativní,, než to pozitivní. Opět nepátrejme proč.

Royal Raymond Rife přinesl geniální objevy a spojil nemoci a jejich příznaky s přítomností mikroorganizmů na úrovni bakterií a virů. Dokázal to, že každá nemoc má svého parazita. Tím ale neřekl nic jiného, než že každá nemoc má svou frekvenci. každý parazit má totiž svou frekvenci, podle toho jak je velký a z čeho se skládá. Je to jako struna. Jen nehraje v slyšitelné oblasti ale jiným způsobem. Jen si tak vibruje (nebo chcete-li vrní a přede) a paradoxně vyhledává prostředí s podobnou nebo stejnou frekvencí. Proč? Asi ze stejného důvodu, jako vy hledáte ideálního partnera, se kterým si rozumíte, prostředí, kde je vám dobře, jíte jídlo, které vám chutná. Proč? To teď opět neřešme. Je to zkrátka tak. Parazit si našel svou frekvenci a může se klidně a spokojeně množit. Ve svém okolí pak produkuje toxiny, tak jak lidé produkují odpadky. Tělo s ním zpravidla zahájí boj na úrovni imunitního systému, jehož projevem může být třeba rýma. Fajn, máme rýmu, ale tvrdí se, že rýma je infekční. Je i není. Zdravý člověk nemůže rýmou onemocnět i kdybychom jej do virů rýmy potopili. Jeho imunitní systém se s nimi vypořádá, resp. virus sám "odejde", neboť se nachází v prostředí bez příznivé frekvence. Nikdo ho tam uvnitř nechce, nic doslova nehraje pro něj. Imunitní systém neumí zniřit vše, protože mnohdy neví, co hledat. Viry a bakterie také nejsou hloupé, ale umí se v těle maskovat. Viry způsobující rakovinu jsou doslova zapouzdřeny v nádorech. Dokázali změnit svou činností DNA buněk tak, aby je nikdo neodhalil. Tělo rakovinné buňky považuje za své vlastní a proto je neničí. Virus má dokonalou skrýš, ale vibrace nezmizela, ta proniká i skrze nádor, našemu viru je tu v takovém domečku opravdu dobře, zvláště když dostává plnou výživu. Dr. Foltýn zkusil nádor tzv. devitalizovat, tj. přerušit mu zdroj živin, podvázat cévy vedoucí krev k němu. A co se nestalo. Buňky v nádoru umřely - bez potravy to prostě nešlo a náš pan virus byl bez domečku. Neměl se jak chránit a imunitní systém zlikvidoval mrtvé buňky a asi i virus, to já nevím. Ale tato léčba fungovala, jen ji lékařské špičky zašlapali do šuplíků, i dnes je považivána za šarlatánsou metodu i když funguje.

Vábivou píseň pro viry, bakterie a vyšší parazity, rozehrává naše tělo prostřednictvím emocí a buněčné paměti. Je to opravdu jako koncert vnitřních energií. Dobrý lékař, nebo raději doktor (J. Dušek a jeho citáty o lékařích asi dobře známe), se neptá na příznaky nemoci - ty může sám jednoduše vidět. Ale pátrá po příčinách, ptá se na životní situaci, na cestu, jak jsme se k ní dostali. Takových doktorů je ale hodně málo, ale jsou.

Rife své pacienty léčil na úrovni frekvencí, které doslova rozdrtily parazity rezonanční silou. Mnohem dříve k tomu nějak došel i Nikola Tesla, který se ve své laboratoři nechal prozařovat frekvencemi svých vysokonapěťových generátorů a netajil se tím, že se takto léčí. A měl pravdu, byť částečnou. Tak, jako most dokáže spadnou při synchronní chůzi mnohačetného vojska a nebo sklenice prasknout při vystavení silnému zvuku její rezonanční frekvence, stejně tak může doslova expolodvat každý mikroorganizmus. Rife dokázal klinicky izolovat viry doprovázející rakovinné buňky a způsobit rakovinu v jiném organizmu. Dokázal pak zpětně viry zabít jejich frekvencí (Barry Lynes, Léčba rakoviny, která fungovala). H. Clarková v jeho výzkumech pokračuje i dnes a její kniha Léčba všech nemocí dokazuje tento fragment pravdy. Mnohačetní poradci, kterým klasická medicína v mírném říká alternativci, v drsnějším slova smyslu pak šarlatáni. Tito šarlatáni jsou stejnými šarlatány, jako dčívější i dnešní babky kořenářky. Pouze používají jiné zdroje frekvence. Můžeme použít cokoliv. Vnější generátor a elektromagnetické pole a nebo náš vlastní imunitní systém. Je to tak jednoduché.

S výsledky homeopatické léčby nemocí má zkušenosti jistě mnoho z vás. Já osobně jsem zkusil něco jako homeopatika (kapky Joalis, Dr. Jonáš, bludný balvan za šarlatánství si již také vysloužil) a výsledkem bylo trvalé zbavení se bradavic. Naprosto bezbolestně. Homeopatikum není nic jiného, než ladička pro náš imunitní systém. Frekvenční paměť, kam se uloží informace o vibraci dané byliny a obraz pro náš imunitní systém. Neléčí homeopatikum ale naše probuzená imunita. Je to stejné, jako notový zápis. Prostě bez not imunitní systém parazita nenajde a nazaspívá mu poslední píseň na rozloučenou. A jak to naučíme homeopatikum? Jednoduše. Převezmeme vibrace a tóny z bylinek. Každá bylinka byla stvořena pro léčbu nějaké nemoci. Můžeme říci, že každá je unikátním akordem tónů, tj. frekvencí, které dokáží vypudit ty "zlé" parazity. Babky kořenářky nejsou nic jiného než dirigenty v tomto koncertu frekvencí. mají perfektní hudební sluch, dokáží se naladit na svého posluchače, vybrat tu správnou píseň v podobě bylin a rozeznít orchesr, který parazita nepotěší, ale zahubí. O zhudebnění se ale zaslouží jen náš imunitní systém. Je to ale léčba nemoci? Bohužel musím konstatovat, že není, i když to tak na první pohled skvěle vypadá.

Po odeznění koncertu likvidační melodie zůstaly sice prázdné židle v hledišti, ale letáky a bilboardy vábící na další koncert zůstaly viset na zdech a tabulích venku mimo naše tělo, naši koncertní síň. Tak bychom mohli nazvat stav léčení tradičními i neteradičními metodami. Zahubili jsme "škůdce", ale neudělai jsme nic pro to, aby se nevrátil. Naše vábnička hraje tiše dál, frekvence našeho těla dál zvou parazity na další ubytování a hostování v pro ně příjemném prostředí. Proč? Protože jsme nepoděkovali své nemoci, jen jsme zničili to nejlepší, co ji doprovázelo - vlajkonoše, kteří nesli miliony cedulí, kde bylo napsáno, že náš stav mysli je špatný. My jsme je všechny vyhnali, jejich cedulky jsme rozšlapali a nepřečetli. Krátká radost z "vyléčení" mohla přinést ovoce v podobě většího klidu, odbouráni stresu, větší pohody a tím rozptýlení některých nepříznivých frekvencí, ale obvykle nezměníme celý život jen kvůli tomu, že máme rýmu nebo chřipku. Dál chodíme do práce, děláme věci, které nás nebaví, honíme se za něčím, co nás neuspokojuje a nebo jen krátce. Bojíme se, bojujeme se vším kolem a vytváříme pole negativnách vibrací a emocí. To je živná půda pro všechny menší organizmy, počínaje dlouhatánskou tasemnicí a konče virem nebo ještě menšími formami.

Klasická medicína používá stejné zbraně k léčbě nemocí jako vojenský průmysl k ovládání světa. V prvé řadě invazivně odstraňuje nepřítele. Bojuje přímo tím, že odřezává /pro ně/ nemocné tkáně - typicky zanícené mandle, nádory, cisty, slepá střeva, ztvrdlá játra, nemocná srdce a ledviny atd. Dále používá klasické chemické zbraně a likviduje přitom i užitečné civilní obyvatelstvo našeho těla. K chemickým zbraním řadím i antibiotika, která jsou naprosto scestvou formou obrany. Konče chemoterapiemi, jejichž koncentráty jsou natolik nebezpečné, že se s nimi pracuje v nejpřísnějším režimu a v rukavicích. Bohužel lidé jsou tak hloupí, že i tyto jedy jsou ochotni si do těla vědomě vpravit v domění, že je vyléčí. Za chemickou zbraň můžeme prakticky považovat jakýkoliv člověkem vyrobený preparát v podobě léků. Přirozené preparáty rostou na loukách a v lesích a ví to každá koza, srna či zajíc. Do lékárny by určitě nešli.

Další zbraní těžkého kalibru jsou ozařovače - obdoba atomových bomb. Gamma záření a další frekvence opravdu ničí vše co jim přijde do cesty. Obyčejná germicidní výbojka je tak silný zdroj záření (a to je ještě nízká frekvence), že dokáže ničit i tělesné buňky. Jakpak asi působí kobaltová bomba produkující likvidační gama záření. Výkřik moderní medicíny, Leksellův gamma nůž, není žádným nožem, ale paprskometem smrti. Jeho jedinou výhodou je úzká fokusace svazku gamma záření na "postižené" tkáně, takže toho nezničí tak moc, jako klasické ozačovací bomby. Zkrátka lékaři vyhlásili válku parazitům, tak jako politici vyhlásili válku teroristům. Nejsou však ani paraziti, ani teroristé. Parazit je jen informátorem špatného stavu naší bytosti a pomáhá nám zhmotnit zapouzdřené frekvence v našem těle. Stejně tak terorista není zrůdou s touhou zabíjet, ale vlajkonošem jiného poselství - zhmotňuje nesouhlas s doktrínami, které jsou šířeny do řad vlastního lidu. A tak jako se za středověku rozmáhalo a potíralo kacířství a honily čarodejnice, tak se dnes bojuje se šarlatány a teroristy. Na poli medicíny to ventiluje Jan Hnízdil, jeden z mála odvážných (H. Hnízdil: Mým marodům, aneb jak vyrobit pacienta). Intriky v lékařství sahají hodně hluboko (dnes i vysoko, že pane R.?), možná stejně hluboko, jak lékařství samo. Vždy se najdou prospěcháři se spící duší a ustrašeným egem, kteří chtěli na něčem vydělat. Na lidské hlouposti a lidském zdraví se toho dá vydělat asi nejvíce. Co s tím?

"Strhněte plakáty z billboardů", které lákají parazity do vašeho těla! Je to tak jednoduché, stačí se rozhodnout a změnit to, co vám vaše nemoci říkají (M. Hrabica, www.hrabica.cz). Když to neuděláte, počítejte s tím, že nemoc bude věčná. Můžete vyhubit parazity ve svém těle a ve svém okolí, dokonce na celém světe. Ale tím se nezbavíte negativních frekvencí. Geniální život se postará o nové způsoby indikace, vymyslí nové a dokonalejší parazity, kteří vás mají probudit. Stejně tak jako nerozbijete budík, který vás ráno budí do práce, neničte tyto posly probuzení, ale přečtěte si jejich poselství. Zamyslete se nad ním, změňte svůj život, resp. životní situaci, abych citoval E. Tolleho. Vyřešte své problémy, rozptylte své emoce, odpusťte sami sobě své nevědomí. Nedělejte si hlavu z toho, že jste dosud spali, že jste o ničem z toho, co jsem zde napsal nevěděli. Že jste na zádech nesli těžký kříž utrpení, které šlo již dávno odložit a nikdo (někdo) vám to řekl (i když někteří už mohli). Uvědomujte si to. Teď. Buďte přítomní a neřešte minulost. Tu nemůžete změnit, tak jako nemůžete změnit budoucnost. Vše se odehrává teď a tady (E. Tolle, Moc přítomného okamžiku). Není žádné potom a před tím. Je jen teď. Kdy můžete udělat změnu? Kdy jindy, když né teď? Nečekejte. Není na co. Vaše rozhodnutí je jen vaším rozhodnutím, nikdo ho za vás neudělá. Nespoléhejte na druhé, za své zdraví jste plně zodpovědni jen vy sami a proto ho máte plně pod kontrolou. Vaše životní situace není život sám. Nestěžujte si na vaši životní situaci jako na "špatný život". Život je takový jaký je. A vy se můžete rozhodnout a to kdykoliv, nikdy není pozdě. Nejlepší je to právě teď. Omluvte se všem, kterým podle vás omluvu dlužíte. Nejlépe osobně. Pokud to už nemůžete udělat osobně, udělejte to ve své mysli. Rozptylte tyto křivdy z minulosti. Projděte si svůj život, popátrejte po těchto zapomenutých kostlivcích, vytáhněte je ze skříní a rozlučte se s nimi. Nebojujte s nimi, jen je rozptylte. V lásce a přátelství je sílá nezměrná. Nepomůžete nikomu tím, že budete bojovat sami proti sobě, proti druhým a proti všem životním formám. Jste součástí úžasné kompozice neviditelného bytí a jakýkoliv boj je bojem sebe sama proti sobě. Uvědomte si to. Změna může být jakákoliv, třeba jídlo, práce, prostředí, ve kterém žijete. Pro začátek pomůže i zdánlivá maličkost - ukliďte si doma, v práci, v autě, na zahradě atd. Sám pozoruji nepořádek kolem sebe, sám si jej plně uvědomuji a hledám cestu, jak se s ním vypořádat. Úklid vnějšku a řivotního prostředí je tou nejjednodušší cestou. Pak můžete uklízet v sobě. Ve své hlavě, ve svém těle. Meditace vám pomůže uklidnit (a uklidit) mysl, detoxikace vám pomůže zbavit se nečistot ve vašem těle (R. Morse, Zázračná detoxikace apod.). Uklízejte, kde se dá. Naše planeta je už tak dost špinavá od našeho konání, že si zaslouží konečně očistu. Tak jako naše těla a duše od nevědomí a pokřivených pravd.

Shrnutí

Jste vibrací energií a energie vámi doslova tečou. Jste korytem pro tento proud. Tento proud energií vás může zničit i nekonečně živit. Jde jen o frekvence a intenzitu. vaše buňky vibrují a vytvářejí pole pro vše kolem sebe včetně případných parazitů. Parazité (viry, bakterie) jejsou příčinou nemocí, ale jejich indikátorem. To že produkují toxiny, které otravují naše tělo, je jen proto, že jsou malí a okem bychom je neviděli. Musí se nějak projevit na makroúrovni, abychom si uvědomili jejich přítomnost. Tradiční boj s nimi je k ničemu. Jen zašlapete stopy k cíli. Naučte se to, co vám vaše nemoci chtějí říci. Vyslyšte frekvence vašeho těla skrze všechny živé formy. Možná že i bodající komár je tím, kdo nám má zvěstovat nějakou informaci, třeba přemíru konzumace sladkého jídla, to nevím, prostě mu naše krev chutná a má to svůj důvod. To, že mu teď nerozumíme, neznamená, že on je ten špatný a my jsme lepší. Nenechte doktory, aby převzali váš život do svých rukou. Mnoho z nich nemá zájem na vašem uzdravení a jsou přesvědřeni o jiné pravdě. Jejich vědomí se ještě neprobudilo, jsou v zajetí svého ega a své mysli. Odpusťte jim to. Oni nevědí, co konají, jednají v zájmu svého omezeného vědomí a svého nejlepšího (s)vědomí. I ti doslova zlí nejsou vlastně zlí. Jen jejich ego je více ustrašené a tak hledá způsob, jak se před tímto strachem schovat - třeba v hmotném světě, bohatství, slávě, kariéře. I ego je jen formou energie, která zabloudila a neví kam dále. Hostuje v naší bytosti a projevuje se různými formami. Myšlení můžeme nazvat klidně nemocí, stejně tak jako ustrašené ego. Ani myšlení ani ego nejsou klidní. Stale vibrují, stále něco chtějí. Naše duše však směřuje ke klidu, do světa uvolnění, splynutí, propojení, lásky a vyššího vědomí. Jsoucna samého ve své prvotní podstatě. Čím hlouběji půjdete ve své duši, tím větší klid budete nacházet, tak jako při cestě do temné jeskyně. Klid a ticho, nic víc, nic míň. To je klíč k trvalému zdraví. Zkuste to a uvidíte, za pokus nic nedáte, změnit můžete vše a kdykoliv. Přeji všem hodně klidu.

O vodě

Rád bych zde velmi stručně uvedl informace, které jsou velice důležité pro pochopení hmotné verze světa, ve které probíhá život, jak jej můžeme vnímat smyslově. Podotýkám opět, že je to pohled, který jsem si vytvořil ze své perspektivy vědomí a nemusíte jej přijmout, možná ani pochopit. Rád bych se o ně pouze podělil pro případnou další diskuzi.

Můj "vodní Guru" je Viktor Schauberger. Ať si vědci říkají o vodě co chtějí, chemici ať ji rozkládají jak chtějí, ale VS je všechny v mém řebříčku vědomí mnohonásobně překonal. Nemá cenu zde duplikovat to, co on napsal. Nepřišel jsem na nic, co by v jeho teorii chybělo, možná malé detaily k diskuzi, o kterých netvrdím, že jsou pravda. Uvedu některé teze, které nebudu rozebírat do detailů, nechávám je jako otevřená témata pro vaše rozjímání. rád bych tímto vytvořil spíše pole možností, které vytvoří hrací plán pro tuto část úvah.

Klíčovým procesem ve vodě je vibrace nebo vlnění. Vlnění známe z moře, z řek, voda se chce vlnit. Voda není mrtvá substance. Je inteligentní. Její inteligence je jiná než naše lidská. Voda umí vázat informaci. Je to médium, které se pak chová tak, jak "ví". Vibrace vnější i vnitřní je tedy nejspíš nosičem této informace a chování vody je projevem toho, co voda "ví". Anomálie vody je jedním z fenoménů, které to potvrzují. Kdyby voda při 4 oC neměl nejvyšší hustotu v tekutém stavu, nebyl by na Zemi prakticky život. Díky tomuto fenoménu např. nezamrzne celý rybník, ale led je nahoře a voda dole. Emoto Masaru svým dlouholetým výzkumem fotografií zmrzlé vody potvrdil, že voda nejen přebírá emoce (tj. jemnohmotné vibrace), ale umí si je zapamatovat a dále předávat. Na podobné bázi fungují homeopatika. Přenášejí informaci, nikoliv chemickou látku. Voda v našem těle je tedy také obrovská informační databanka. Vodu lze formovat např. zmrazením - získá základní krystalickou strukturu, vytváří se shluky molekul, které vytvoří specifické řetězce. Podobných efektů se dosahuje v pyramidách - opět dochází k formování molekulární struktury. Existují pojmy jako spinování vody, pí voda, někteří léčitelé mají svá přírodní energetická centra, kde vodu aktivují. Voda se v podstatě od této energie (nebudu rozebírat jaké, možná se to dozvíte později), něco naučí, navibruje, zformuje. Tuto informaci nám pak předává, umí léčit a nebo přinejmenším neškodit. Představte si případ klasické kohoutkové vody. Po chemické stránce je tato voda naprosto v pohodě, vyhovuje všem limitům. Po energetické stránce je však mrtvá. Proč? Jednoduše proto, že jsme ji zabili. Voda prošla procesem totální energetické vraždy. V první fázi přehrada a nebo vrt - obojí způsobí likvidaci původního záměru vody pohybovat se směrem, kam chce ona. Tj. vytrhli jsme ji z jejího přirozeného toku. Dále jsme ji trubkami pod tlakem, tedy násilně dovedli do čističky. Čerpadla ji ničí její přirozenou sílu, rozbijí molekulární řetězce, trubky a jejich materiály na vodu působí zcela nepřirozeně, voda se nevlní, ale teče rovně "hloupou" trubkou a tam kde chce trubka a né voda. V čističce dostane další ránu v podobě různých násilných procesů úprav. Pak ji načerpáme nahoru do vodojemu, tam si chvíli odpočne v nepřirozené výšce, aby zase násilně tekla nepřirozeným potrubím až k nám do kohoutků. Co na této cestě bylo přirozeného? Nic. Tj. voda musela zcela zákonitě ztratit veškerý svůj vnitřní klid. Tuto vodu pak pijete a kde skončí váš vnitřní klid? Promění se v neklid a násilí, které jsme na vodě napáchali. Zcela jiné kvality je studánková voda, která vyvěrá přirozeným způsobem a nese sebou všechny potřebné energie. tato voda opravdu léčí a důkazem jsou lázeňské prameny. A to né kvůli svému minerálnímu složení, jak se mnozí domnívají. Minerály mohou být doplňkem k radosti, kterou voda při opuštění země má a může dát. Viktor Schauberger vymyslel a patentoval zařízení na úpravu pitné vody. V něm zohlednil vše, co voda pro svůj život potřebuje. V tomto zařízení sice vodu také uměle řídí, ale všemi zásadami přírody. Voda zde prochází filtrací, obohacením o minerály, uhlík (Schauberger hodně mluví o uhlíkových strukturách), prochází chlazením a hlavně vířením. To jí dodává životní sílu. V zajímavých meandrovitých trubkách dokáže vodu znovu nabít. Vodu z kohoutku byste také oživili. Je potřeba ji nechat zklidnit, zchladit nejlépe až na 4 oC, pak navibrovat nějakým způsobem.

Vodní vír je znám každému. Jeho podoba v atmosféře způsobuje ničivá tornáda. Jedná se v podstatě o sací sílu, která dokáže živit sama sebe. Je to nejspíš jeden ze způsobů transformace volné energie do našich energetických domén. Schaubergerovy vírové vodní trubky dokázaly přepravovat železnou rudu na velké vzdálenosti bez toho, aby se potrubí jakkoliv opotřebovalo a s vysokým průtokem a minimální energií. Viktor na své fenomenální vynálezy přišel pouhým pozorováním přírody - chování pstruhů v divoké vodě a např. svůj systém na plavení dřeva oživil jen na základě náhody setkání s hadem plovoucím po vodní hladině. Jeho tělo se vlní a nádherně plave - bez odporu. To dokázal vytvořit u plaveného dřeva a snížil tím podstatně průtoky vody a zvýšil objem přepravovaného dříví

Dalším pojmem souvisejícím s vodou je kavitace. Problém, který ničí lopatky turbín. Oficiálně se mluví o tom, že podtlak způsobuje var vody za lopatkou a toto okysličení pak jakousi formu koroze. Druhým vysvětlením by mohlo být to, že kavitační bublinky způsobují mikro imploze - opak exploze, a tím vytrhávají kusy materiálu z lopatek. Jsou to jen teorie, ale existuje zařízení zvané kavitační kotel, který na podobném principu vyrábí více energie, než kolik sám spotřebuje. Že by opět volná energie? O implozi jako tvořivé síle vesmíru se VS zmiňuje prakticky stále a jeho vynálezy v podstatě zakládá na radiálně axiálním procesu, tj. sil dostředivých, které mají tvořící charakter. Naše společnost je založena na explozi, tedy ničení a rozbíjení - příkladem budiž i jaderná elektrárna - štěpíme atomy a jsme na to hrdí. Naopak Slunce atomy slučuje a hrdé být nepotřebuje, přesto to funguje už několik miliard let a dává to život. Naše štěpení naopak život bere. Nebudu to rozebírat, každý asi ví.

Takže kdybych to měl shrnout. Voda má své vibrace, vnitřní strukturu, ráda se víří, má své anomálie a to ať už v oblasti voda-led a nebo v oblasti voda-pára, má své rezonance a dokáže se neuvěřitelně proměňovat. Viktor Schauberger dokonce tvrdil, že voda se rodí ve svém vlastním toku díky vírům a teplotním gradientům. Vypadá to neuvěřitelně, ale ono to funguje - podívejte se na lidmi nezasažené bystřiny, jak nabírají na síle bez přítoku. Vodní tok má podle VS téci přirozeným způsobem v temném lese nebo obklopen stromy, aby jeho teplota byla co nejblíže anomálnímu bodu. Pak se voda rodí a voda je živá. Díky kácení lesů a regulaci vodních toků nám mizí nejen lesní prameny, ale klesá i hladina podzemní vody. Naopak se zvětšují atmosferické projevy jejího přebytku v atmosféře. Voda ustupuje ze svých obvyklích teritorií - ledovce a podzemní voda - a dostává se od oceánů a tedy i do atmosféry. Působí jako extrémní skleníkový plyn - vodní pára je větším absorbentem slunečního záření než CO2- bereme-li celé spektrum záření, nikoliv jen IR, jak je často ve vědeckých i nevědeckých článcích omezováno. Slunce není jen IR! Voda vypařená a násilně transformovaná chladicími věžemi elektráren, zejména jaderných, vytváří nejen vlhkostní extrém, ale i navázaný tepelný extrém v atmosféře. To je hlavní důvod přívalových dešťů, anomálních a lokalizovaných stážek ničivého charakteru. Oficiální věda to popře, to mám zažité. Ale kupecké počty mi dají za pravdu, když se jen zeptám, kam zmizí 1,5 metrů krychlových vody za sekundu při chlazení 4GWt dvou bloků JETE? Každý "teplař" si spočítá hravě, že na uchlazení této jedné elektrárny potřebuje téměř 3 miliony metrů krychlových vody na každou vyrobenou terawatthodinu. V roce 2012 se těchto TWh vyrobilo cca 15 a tedy spotřeba vody překračuje 40 mil. m3 vody. Na ploše 10 krát 10 km by to byl bazén o hloubce 0,4 m. Elektrárna má však plochu jen 143 hektarů, tedy 1,43 mil m2, tj. z této plochy hypoteticky odsává každý rok sloupec vody o výšce cca 30 m. To, že tato voda nejspíš někde chybí je druhá věc. Ale nechám na laskavém čtenáři a nejspíš i uživateli této elektrárny, zda máme být na co hrdí. Vodou to začalo a vodou to možná i skončí, až nám paradoxně dojde. Nebojuji proti jaderné energetice, to možná kdysi a nebo to tak vypadá. Jen konstatuji fakta a můžeme se zamyslet všichni, zda to tak chceme, zda budeme po těchto technologích vytvářet poptávku třeba tím, že spotřebováváme jimi vyrobenou energii a nadáváme na obnovitelné zdroje, že jsou drahé a že je musíme dotovat. Peníze ale nejsou vše.

Volná energie

O tomto tématu se hovoří stále častěji. Jsou to spekulace nebo realita? Opět najdete na netu tisíce článků, videí a všeho možného materiálu, ale prakticky se s volnou energií běžně nesetkáte. Možná. Možná je celý náš život postaven na volné energii a ani si to neuvědomujeme. Pojmy jako životní síla či energie, prána, mana apod., energie čchi jsou nejspíš synonymem právě k volné energii. Ta nemusí být jednotné substance, ale je volná v tom smyslu, že je k dispozici zdarma. Existuje nebo neexistuje tedy nějaká volná energie? Opět toto berte jen jako můj názor, žádný důkaz vám nedám, provedu jen pár vlastních pohledů na fenomén volné energie - FE - Free energy.

Volná energie se jeví jako nekonečný potenciál dosud neprojevené energie. Nebo řekněme neobjevené, lidmi fyzikálně nepopsané, zákony nedoložené. Dosud jsme nenašli způsob, jak tuto energii rozpoznat, měřit, kvantifikovat. Dříve jsme stejný problém řešili s elektřinou. První hry s elektřinou byly považovány za šarlatánství, a když Alessandro Volta předváděl v roce 1800 svůj voltův sloup, první zdroj konstatního napětí, vzbudil velký obdiv i u samotného Napoleona. Než však Georg Simon Ohm objevil vztah mezi elektrickým proudem napětím a odporem, tak to trvalo 27 let. Je tedy klidně možné, že "neoficiální" věda už o volné energii něco ví, jen to nechce přiznat té oficiální, aby se vše (náš systém)nezhroutilo. To ale nemá cenu zde teď probírat. Spíše se zamysleme, jak se může volná energie dostat do našich známých domén, které jakž takž ovládáme.

Jsou nám známy konkrétní fyzikální zákony a máme k nim pěknou teorii, která se zdá být pevná. Takže v doméně elektrické známe napětí a proud, v doméně tepelné známe teplotu a tepelný tok apod. V doméně, ve které existuje FE nevíme nic o veličinách, které ji reprezentují. Existují lidé, kteří sestrojili zařízení, které tuto energii čerpá - tj. mění do našich domén, kde již veličiny umíme měřit. Existují magnetické motory, studená fúze, pyramidy, kavitační kotle, Joe cells apod. Mají něco společného, co je tvůrčím principem a klíčem k odhalení podstaty FE? Dovolím si tvrdit a nebudu jistě sám, že tím společným jmenovatelem jsou vibrace na bázi rezonance. Tak jako u vody existuje určitá anomálie, je i rezonance svým způsobem anomálií. Je to porušení kontinua, změna chování hmoty i energie a to až do extrémních hodnot. Díky rezonanci jsme schopni vyrobit např. velice přesné krystaly - každý ho má v hodinkách. Zde na bázi elektromechanické vlny kmitá kousek materiálu tak přesně, že se z něj dá odměřovat čas na tisíciny sekundy i přesněji. Na podobném principu pracují i nejpřesnější hodiny na světě - atomové hodiny. Zde kmitají atomy a jejich kmitočet je tak přesný, že dovoluje odchylky jedné sekundy za miliony let. Ale to není důležité. Vše se točí, víří a kmitá, stačí když to přijmeme. Ostatně strunová i membránová teorie, nebo i teorie atomu, kmitání a vlnění berou jako základní podstatu. Uvnitř hmoty v podstatě nic není a to, co tam je, je spíše energetického charakteru. Opět kmitá - nějaká veličina či veličiny neustále mění svou polaritu, plus a mínus se střídá v cyklech jako den a noc, jen o trochu rychleji. Elektron hypoteticky obíhá jádro, tedy kmitá nebo se točí, jak chcete. Celé atomy kmitají, mřížky atomů - krystaly - kmitají, atd. Pokud je něco v rezonanci, tak se toto kmitání zesiluje, resp. snadno se šíří. Hudebníci poznají okamžitě naladěný nebo naopak rozladěný nástroj. Hudba a rezonance jsou jasným důkazem šíření harmonické energie, která nám dělá dobře. Souvisí to s FE? Vypadá, že by mohlo. Vytvoříme-li podmínky, které vytváří anomální místa v prostoru, pak dochází k narušení kontinuity pole volné energie a ta se jakoby transformuje do naší domény. Je to něco jako malá černá díra, brána v prostoru a čase. Inflexní bod, limitní stav, kde neplatí naše fyzikální zákony, resp. platí, ale neumíme je zde dosud vyjádřit. Dostáváme se do stavu, který je pro nás nepochopitelný, nepopsatelný. Ale to také není důležité, důležitý je výsledek. Voda a její molekuly mají údajně rezonanční frekvenci kolem 42,7 kHz. Pokud takovou frekvencí budeme vodu rozvibrovávat, stane se něco zajímavého - molekuly vody se rozpadnou na vodík a kyslík. Toto se děje i běžným průchodem el. proudu, ale musíme překonat tzv. disociační energii molekuly vody a ta je dosti veliká - prakticky stejně veliká jako energie asociační, když hoří vodík a kyslík a vzniká opět voda. Při rezonanci je však tato energie mnohem menší. Aspoň to tak vypadá. Skutečnost by však mohla být taková, že zbývající energie jakoby "prosakuje" z domény FE. Tj. je doplňována z vnějšku a vypadá to jakoby bylo potřeba méně té naší známé energie. Ona ale energie stále je, jen se transformovala z jiné neznámé na naši známou. Dostali jsme energii na rozbití molekuly vody na vodík a kyslík a když tyto plyny zase sloučíme, získáme už v naší známé doméně energii asociační - a máme dost tepla pro pohon třeba spalovacího motoru a nebo přímo palivového článku a výrobě elektřiny. Tady je krásně vidět tvořivý přístup přírody - sloučíme dva prvky a záskáme energii. Podobně je to v magnetických motorech. Zde sice nerozbíjíme a neslučujeme molekuly, ale opět v bodu rezonance procházíme anomálním chováním magnetického pole. Magnetický efekt magnetů je dán atomárně pouze tím, že magnetické dipóly tvořené spiny jednotlivých elektronů jsou všechny orientovany souhlasně. Navenek se takový materiál jeví jako magnetický - je to uvnitř v jakésy rezonanci, řízeno jedním směrem. Pokud se s tímto vnějším projevem navíc dostaneme do oblasti vnejší rezonance - magneto-mechanické nebo mechanicko-elektrické, opět začne pronikat FE do naší domény. Jakoby pomáhá udržovat rezonanci v běhu. Můžeme to třeba nazvat porušením časoprostoru. To je jedno, jak to nazveme, vše jsou jen naše lidské pojmy a máme z nich naše lidské dojmy. Používám zde termíny, které by někteří vědci jistě rádi odsoudili. Ale to jen proto, že lpí na přesných formulacích a pojmech, které jsme si stejně vytvořili sami pro popis nějaké reality. Má toto nějaký smysl? Lpění na něčem, co platí relativně jen ve vymezeném prostoru možností? Toto lpění nás velice omezuje a nedovoluje nám nahlédnout dále. Proto se ho zříkám hned a každý ať si o tom myslí své. Magnetický motor prakticky vytváří nějaký druh magnetického víru, který dovolí proniket volné energii do naší domény a živí tento vír. Motor se točí a spotřebovává méně té naší známé energie.

Mrkněme na pyramidy. Zde dochází také k rezonanci. Pyramida je fenomenální tvarový zářič, ve kterém jsou ukryta čísla pí a zlatý řez. Pí souvisí s kruhovou dráhou a určuje poměr obvodu kruhu k jeho průměru. Číslo zlatého řezu zase určuje poměr optimálního dělení rovného úseku na dvě části, tak aby vznikala ideální posloupnost růstu. Podle rovnice zlatého řezu tak třeba vznikají víry, šnečí ulity, rostou listy na stromech, semena v květech atd. Příroda zkrátka jede ve zlatém řezu. V pyramidě jsou obě tato čísla zakomponovaná. Navíc pyramida je orientovaná podle magnetického pole Země, tj. tvoří rezonanční obvod, řekněme magneto-mechanický. Existují důkazy, že se pod pyramidou skutečně něco děje, dochází k reorganizaci vnitřní energie, přeskupování hmoty apod. Tj. pyramida nejspíš opět na bázi rezonance mechanické a magnetické, možná i elektrické, nasává energii volnou. Ta jakoby sleduje každou takovou anomálii. Je však možné, že anomálie pouze vytvoří bránu do jiné dimenze a tudy volná energie proudí do naší. Nebo jinak - z jedné domény se transformuje do jiné. Dimenze a domény mohou být opět chápány jako stejné pojmy. Doména je v podstatě prostor veličin a zákonů, a dimenze je prakticky to samé. Polemiku o tom můžeme vést v kuloárech.

A co parní motor? Nemyslím tím klasický expanzní parní stroj. Stroje na bázi vysokých otáček a pulsního vpouštění páry opět demonstrují jevy blízké rezonanci. Pára zde ztrácí své obvyklé vlastnosti, dostává se do oblasti nepopsatelné naší fyzikou. Klesá odpor, tření. Zvyšuje se účinnost. Teoreticky až nad 100%. Ano, proč ne, když připustíme, že dodáváme energii volnou, která díky rezonanci prosakuje do naší domény a mění se zda na ty naše pomalovibrační energie. Ty my umíme měřit. Další z přístrojů na bázi magnetické rezonace se jmenuje MEG - bezpohybový generátor. Malými elektrickými špičkami v budicích cívkách měníme magnetický tok v jádře hlavní cívky, resp. transformátoru. Při správné frekvenci a zátěži bychom opět měli získat více energie, než MEG spotřebuje. MEG je patentován, sestrojen, snad i funguje. Máme jeden vzorek v laboratoři, ale zatím ho neumíme naladit a odměřit. Děláme na tom a těším se na výsledky. Je to stejné, jako když hudebník ladí nástroj. Kvalitní nástroj naladíte snadno, ale ten něco stojí a není snadné ho vyrobit. Vyrobte si kytaru z kusu dřeva amatérsky a nenaladíte ji. Prostě to nejde, vše musí spolu rezonovat. A tak je to i se stroji na volnou energii. Dokud to vše správně nerezonuje, nelze čekat nějaký dramatický průsak volné energie. Trocha jí tam vždy bude, ale dokud se nedostaneme přes 100% naší účinnosti, nikoho nepřesvědčíme, že to funguje.

Opět bych závěrem dodal, že stroje na volnou energii nebudou dělat nic jiné, než to co dělá příroda od jakživa. Živé organizmy mají tyto rezonanční struktury v sobě přímo zakodované - vemte třeba obyčejné šroubovice DNA. Buňky, vlákna, orgány, celá těla jsou rezonančními obvody. Kolem našich těl se vytváří aura. Co to je? Nic jiného než projev energie, nějaké jiné, než té, co známe z našich domén. Čakry, meridiány - to jsou jen brány a řeky pro volnou energii - ať už je to prána a nebo kundaliní energie. Akupunktura nedělá nic jiného, než že odblokovává ucpaná místa, kudy energie přestala proudit. Proč? Protože zde je spotřebič - něco, co není v rezonanci, něco co brání energii se šířit - pokazilo se. Je to jako když přestřihnete strunu. I jídlo obsahuje chemické prvky, molekuly. Všechny vibrují a přenášejí informaci. Syntéza a rozpad není o ničem jiném, než o rezonanci nebo vibraci. Nerozbijete nic, pokud do toho správně netřísknete. Nikdo z nás netuší, k jakým fenoménům uvnitř hmoty dochází, když se rozbíjí. Věřím tomu, že každá molekula musí projít mikrorezonancí, aby se rozpadla. Nestane se tak skokově, ale ve vlně. To ostatně dokazuje kvantová fyzika - i když se vše jeví jako skok, ve skutečnosti je to přechod z jednoho stavu do druhého a jen ta hrana je tak ostrá, že ji neumíme popsat. Foton je kvantum energie - má přesnou frekvenci a nese přesnou energii konkrétní rychlostí. Umíme tyto veliřiny měřit a položit do korelace. Fajn. Takže když to jde s těmito jevy, půjde to brzy i s volnou energií.

Co budu dělat já?

Aktuálně to vidím tak, že v hmotném světě budu dělat to, co cítím jako prospěšné pro největší okruh živých bytostí, tedy nejen lidi. Někdy je to těžké nacítit, splynout s tím, mnohdy se to nedaří a vypadá to jako prohra. Ale ona to prohra nikdy není. Vždy je to jen poučení, že tudy cesta nevede a můžeme ji změnit. To tvoří tu druhou věc, které bych se chtěl věnovat a to je duchovní činnost. Postupně snižovat výkon v oblasti hmotné a přesouvat ho do oblasti nehmotné, mentální, duchovní. Cítím, že to jde a poslední dobou více přemýšlím, než něco dělám. Kolikrát se mi ani nic dělat nechce. Není to proto, že bych byl líný, ale proto, že v tom přestávám vidět skutečný smysl. Zároveň ale necítím beznaděj a nebo něco jako úpadek, neschopnost, ale spíše naopak, změnu k jiným hodnotám. Ty materiální už nejsou tak důležité, jsou spíše doprovodné. Stále sice potřebuji jíst a bydlet, měnit místa pobytu tedy dopravovat se nějak. Ale už to není tak důležité jako dříve. I ty stromy, co jsem chtěl dříve stále sázet, už nepovažuji za to nejdůležitější. Příroda pracuje i beze mě, jen jí dát prostor, neničit ji její dílo. Ona přesně ví, co má dělat a stromy seje sama. Kdybychom jí je nekáceli, o všechno se zase postará a uvede do původního stavu. Bylo by dobré to vše jednou nějak pochopit, ale vím, že to nikdy nepůjde. Jsme uvnitř a nikdy nebudeme nad tím. S této pozice budeme vždy vnímat jen část reality a tak je našim nejdůležitějším úkolem ji přijmout a měnit jen to, co změnit jde a má smysl to měnit - aspoň když to tak cítíme. nechci dělat věci, které mě nebaví a které necítím jako důležité. Tak to teď mám nastavené a uvidíme za dalšího půl roku. Třeba zase něco připíši na tento web.

petr()gardenman.cz

Aktualizace 30. března 2013